To, co všichni přeskakují

Ač to vypadá na další nudný přepis historických faktů, není úplně nezábavné přečíst si si, jak šel čas se španělskou říší.

Zlatý arabský věk

Zhruba od roku 711 bylo území dnešního Španělska pod nadvládou Arabů, Španělé to nazývají okupací. Okupace to byla taková, že Maruové zajistili této části světa na danou dobu ohromný rozkvět, hospodářskou moc a pokrok. Ve srovnání se středověkou Evropou měla arabská Andalusie značný kulturní náskok. Arabští vládci budovali okázalá sídla, andaluská města disponovala kanalizací, osvětlením, byla protkána zahradami, výstavními domy s patiem a arkádami. Pobřeží bylo oblastí tranzitního obchodu se vzácnými výrobky z Orientu (koření, zlato, drahé kamení). Arabové přivezli nové plodiny (pomeranče, rýži, datle a bavlnu), které Evropa do té doby neznala. Rozšiřovali zavlažovací systémy zděděné po Římanech a byli mecenáši vědy a umění. Stejně jako skvělými astronomy a matematiky. Právě přes arabské překlady se Evropa seznámila s některými řeckými vědeckými poznatky. Toto vše posléze zdědilo katolické Španělsko a dnešní Španělsko za to Araby pohrdá a nazývá je (např. marocké imigranty) odpadem, co proniká na jejich výsostné území.

Příchod katolických králů

Se sílící reconquistou (zpětným dobývání území Španěly) nastal posupný rozpad maurské říše. Definitivní ránu jí zasadil Ferdinand Aragonský svatbou s Isabelou Kastilskou v roce 1492. Nové hvězdy na nově sjednoceném kastilsko-aragonském nebi zavedly do země inkvizici, která znamenala mučení a smrt tisíců lidí. Vyhnání Maurů a židů, což mělo fatální následky pro hospodářský život země. Po jejich smrti bylo Španělsko pod habsburským vlivem.
Válečná dobrodružství
Po válce o španělské dědictví (znamenající ztrátu Gibraltaru a dalších držav) přichází další nepokojné století plné válek a revolucí. Sebevědomé impérium se zapletlo do války s Amerikou, kterou klasicky utrpělo porážku a ztratilo Portoriko, Kubu a Filipíny. Poté, co už říše nemá skoro žádné další kolonie, vypuká v roce 1936 ještě občanská válka a do čela země nastupuje generál Franco.

Francisco Franco

Frankisté a republikáni se „škorpí“ tři roky, což zanechává zemi v ještě dezolátnějším stavu a celé toto období asi nejvíce charakterizuje Picassova „Guernica“. Symbol odporu ke Francově diktatuře, která však trvala až do roku 1975. V posledních měsících Frankovi éry, kdy caudillo byl již těžce nemocen, převzal moc Juan Carlos. Franco umírá roku 1975 a dva dny nato je Juan Carlos, vnuk krále Alfonsa XIII., korunován španělským králem. V roce 1982 vstupuje Španělsko do NATO  a o čtyři roky později do EHS.

Pokračujte na:
Dovolená.cz